Z historie ranče

…je fakt, že jsem u společných začátků Petra a Jitky na Crazy ranči chyběla, leč vraťme se tedy do doby dávno před začátkem, kdy se brána ranče otevřela poprvé pro zájemce o ustájení. Bylo to někdy začátkem dubna 2002. Pamatuju si jen šílené aprílové počasí, sluníčko a do toho sněhové vločky, vítr a tři koně, kteří se šťastně rozběhli po obrovských travnatých výbězích – Taran, Jake a půlroční hřebeček Cant, a my jako šťastní majitelé sledující jejich dovádění u vchodu do výběhu v doprovodu majitele stáje pana Petra Žáka. V létě už se stáj naplnila k prasknutí dalšími nadšenci a jejich čtyřnohými přáteli. Vzpomínám si na izabelku Lady s majitelkou Gabkou,a pak brzy na její druhou kobylku Cherry, na kobylku Zuzanu, s majitelkou Šárkou, valáška Dara a vždycky dobře naladěnou Petru, tři holky Prokopovy s americkou klusačkou Sascootou (Sisa) a arabským zakulaceným valáškem Sigim. Irča s Taranem, Lenča se Sigitou a já – Martina s Jakem už jsme pak byli bráni jako inventář. Postupně pak přibyli koně manželů Horkých – kobylka WPB jménem Lyra, která dodnes dobývá slávu na westernových soutěžních kolbištích a distanční matador – Koheilan, zvaný Kohiš, Monika s Jonášem, jehož jezdí nadějný jezdec Pavlík a dvě budoucí šikovné veterinární lékařky – Milena a Bětka s koníky Jaroušem a Juniorem. Koně odcházeli a přicházeli, ale stálice se držely. O pořádek a čistotu stáje a jejího okolí se tenkrát staral student Pavel, kterému nikdo neřekl jinak než „Hawel“ – člověk který snad znal jen dobré rozpoložení, smích a pohodu, a také Evka, rovněž studující krásná dlouhovlasá víla, která by koníky nosila na rukou, kdyby na to měla fyzicky. Později, někdy na podzim roku 2003 z důvodu organizačních změn ze strany majitele přešla stáj správcovsky pod taktovku manželů Horkých a nastalo období pořádku, budování a vzdělávání. Do stáje přibylo dalších pár nových koníků, například dvě kobylky a poník od Petra a Martiny Chaloupkových – Lady, Jabora, a valášek Čert, následně hned další koník Danky Horké – Sandokan, qurterka Damiška pro malou Peťku Horkou a westernový Bronco s Martinou. A právě v tomto období do hry vstupuje Jiťa Haraštová, která přichází s kobylkou Moni a ujímá se funkce stájnice. O koně je postaráno jako o vlastní děti a majitelé koní do stáje přicházejí s potěšením. Organizují se ohně a dýchánky u dobrého jídla a pití, prostě pohodička. Jenže bohužel v tu dobu se již stahují mračna, a majitel stáje je rozhodnut areál odprodat. Někdy v červenci roku 2005 tedy areál přechází do nájmu panu Balcárkovi s přítelkyní, a tím postupně dochází ke krizi. Pan Balcárek a jeho družka Marcela se v zimě začínají potýkat s nedostatkem financí a pod tlakem nespokojených majitelů, kteří jeden po druhém s koníky odcházejí, stáj koncem března 2006 zavírají. V průběhu února 2006 rovněž dochází k tragedii – náhle umírá koník Jarouš a po jeho pitvě vychází najevo možnost, že byl otráven. Zbývající dílo zkázy je tedy dokonáno nedůvěrou a možná podloženou podezřívavostí všech majitelů vůči pronajímateli. A tak končí, a to velice smutně, první kapitola ranče. O něco veselejší je pak zjištění, že se náš Crazy ranč snaží probrat z pětiměsíční agonie za asistence dvou odvážlivců – Jitky Haraštové a Petra Chaloupky, které nespokojenost v jiných nájemných stájích žene k pevnému odhodlání pokračovat za svoje a na svém. V létě 2006 si stáj pronajímají a likvidují všudypřítomný porost lebedy a plevele. Jejich třem koním začnou brzy dělat společnost další nájemníci, vrací se Monika s Jonášem a novým přírůstkem Jerrym, a vrací se Lenička se svojí plnokrevnou Sigitkou. Přijíždí skokanka Prima s Vaškem, hřebeček Silvar s Luckou a huculka Zurika s majitelkou Karolínou. V listopadu se vracím já – Martina, se svým starouškem Jakem a s novým, ročním benjamínkem Šmudlou. Vzápětí na to přichází kobylka Quinta del Santo s majiteli Maruškou a Michalem. Na Silvestra je z toho téměř plná stáj. Během ledna a února se noví obyvatelé jen hrnou – Jitka si dováží nejdříve poníka Luckyho, kterému říká Lukášek, ale on stejně končí jako Čert, protože se tak chová, načež je vykastrován (aúúúú!). Pak se Jiťa rozhodne, že bude potřeba ještě jeden koník na vyjížďky pro rekreační účely a kupuje teplokrevného valacha Korala, milého koně připomínajícího mamuta v rozpuku mládí (většího koně jsem ještě neviděla…). A aby to nebylo málo, koncem února je nalezen pejsek plemene Border kolie, jmenuje se Harry a na ranči najde nový domov. Pase vše! Lidi, koně, turisty a stává se maskotem ranče. A tak vítáme jaro v hojném počtu, nezbývá nám, než přát si, aby nám spolu bylo fajn aspoň tak, jako dosud a abychom se z minulosti poučili a nenechali si tak za žádnou cenu ohrozit naši „stájovou“ budoucnost. O vše, co se na našem ranči šustne se s vámi budeme od nynějška rádi dělit, novinky se dozvíte právě tady a v případě krize nám třeba vaše zpětná vazba pomůže nebezpečí zažehnat. Tak krásné jaro všem!!!

Pro Crazy ranch připravila Martina 04/2007
Ifauna